Anarchie je násilná
Námitka:
Anarchisté jsou násilníci a touží po krvavé revoluci!
Odpověď:
Někteří ano; anarchistických škol je však mnoho. Nějaké z nich vskutku hlásají násilnou revoluci, ale zdaleka ne všechny; anarchopacifisté kupříkladu odmítají jakékoliv násilí (včetně obranného). Anarchokapitalisté násilí připouštějí toliko k napravení stavu, kdy jsou porušována něčí vlastnická práva. Je tedy z jejich pohledu legitimní použít násilí vůči státu a zosnovat revoluci?
Ačkoliv je obrana proti agresorovi bezesporu přípustná a státy představují největší agresory současnosti, rozhodně není legitimní provést akci, která situaci ve výsledku zhorší a ještě navíc poškodí spoustu nevinných lidí; a já tvrdím, že přesně takovou akcí násilná revoluce je. Dokonce i kdybych ignoroval etickou stránku věci, nepodpořím násilnou revoluci; nemůže totiž vést k úspěchu.
Lidi lze násilím donutit k lecčemu; nelze jim však násilím vnutit svobodu. Představme si, že by se mi povedlo převzít moc a zrušit stát proti vůli lidí; co pak? Buď jim dám svobodu, se kterou ihned naloží tak, že zformují nový stát; nebo jim to zakážu, čímž se ale stanu státem já sám (protože budu násilím omezovat jejich svobodu). Tak či tak bude výsledkem stát, ne anarchokapitalismus.
Jaké má tato situace řešení? Jedinou cestou je přesvědčit lidi, že stát nepotřebují. Až se tak stane, nebude násilné revoluce zapotřebí, neboť zrušení státu pak mohou klidně demokraticky odhlasovat; dokud však budou stát chtít, revoluce zcela postrádá smysl z důvodů popsaných výše. Anarchokapitalistů se tedy nemusíte obávat, nejsme násilníci; bojujeme slovem, ne zápalnými lahvemi.